www.ocenovaninemovitosti.cz
stránky o oceňování nemovitostí
info@hovorka.cz

Seznam odhadců   Kniha odhadce   Informace pro laiky   Adresář
Server o oceňování nemovitostí
  Úvod                     
  Legislativa            
  Literatura              
  Slovník                 
  Kurzy                    
  Teorie a praxe    
  Cenový věstník   
  Archiv            

Sponzor
Plošná inzerce
ČT24 na Facebooku


S l o v n í k   p o j m ů


A B C D E F G H CH I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z


B A B C D E F G H CH I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z

břemeno věcné
- představuje soubor právních norem, které věcně právně omezují vlastníka nemovité věci (stavby či pozemku) ve prospěch jiného subjektu tak, že je povinen něco konat nebo něco strpět nebo něčeho se zdržet. [1]
- spojené s konkrétní osobu - zaniká spolu se smrtí fyzické osoby nebo zánikem právnické osoby. [1]
- spojené s věcí - věcné břemeno trvá bez ohledu na případnou změnu vlastníka nemovitosti. [1]
- s povinností konat - např. poskytovat bezplatné bydlení, dávat každoročně původnímu vlastníkovi část úrody ze zahrady. [1]
- s povinností strpět - např. strpět chov drůbeže, čerpání vody ze studny, jízdu a přechod přes vlastní pozemek [1]
- s povinností zdržet se - např. neprodat nemovitost po dobu života původního vlastníka, zdržet se výstavby plotu kolem vlastního pozemku, nevysazovat stromy na části pozemku. [1]
- vznik - písemnou smlouvu, ze závěti, dohodou dědiců, rozhodnutím příslušného orgánu (stavební úřad, soud, pozemkový úřad), ze zákona, výkonem práva (vydržení). [1]
- zánik - nastává buď písemnou smlouvou, rozhodnutím příslušného orgánu nebo ze zákona. [1]
- zřízená bezúplatně. [1]
- zřízená za úplatu - může jít o jednorázovou úplatu nebo úplatu v opakovaných částkách. [1]
byt
- místnost nebo soubor místností určených k bydlení a jeho součásti a příslušenství, se oceňuje včetně podílu na společných částech domu, a to i v případě, jsou-li umístěny mimo dům, a včetně podílu na příslušenství domu a stavbách vedlejších a jejich příslušenstvích, určených pro společné užívání. [4]
- přiměřený byt v družstevní bytové výstavbě - byt, jehož podlahová plocha u obytných místností odpovídá počtu členů uživatelovy domácnosti. [7]
budova
- stavba pozemní, stavba prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešními konstrukcemi, s jedním nebo více ohraničenými užitkovými prostory. [4]

C A B C D E F G H CH I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z

cejch
- normální výška hladiny vyznačená na hrázi. [5]
cena
- obvyklá cena - cena, která by byla dosažena při prodejích stejného, popřípadě obdobného majetku nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Přitom se zvažují všechny okolnosti, které mají na cenu vliv, avšak do její výše se nepromítají vlivy mimořádných okolností trhu, osobních poměrů prodávajícího nebo kupujícího ani vliv zvláštní obliby. [4]
část
- obytná část zemědělské usedlosti - část, která je vzhledem k svému vnitřnímu uspořádání a vybavení určena k bydlení a jejíž podlahová plocha nepřesahuje 120 m. [7]

D A B C D E F G H CH I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z

délka
- uváděna v metrech. Při kontrolním měření se původní délka považuje za správnou, pokud se kontrolní měření neodlišuje o více než 1% z původně naměřené délky. [5]
domek
- rodinný - dům, u něhož z úhrnu podlahové plochy všech místností připadají alespoň dvě třetiny na byty a který obsahuje nejvýše pět obytných místností, nepočítajíc v to kuchyně, nebo u něhož při větším počtu těchto místností nepřesahuje úhrn podlahové plochy obytných místností 120 m. [7]

F A B C D E F G H CH I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z

faktor
- věkový hodnotový faktor - pro jednotlivé skupiny dřevin daného věku a bonitního stupně je podíl ceny lesního porostu a ceny mýtní výtěže lesního porostu v době obmýtní, stanovených podle příslušných hodnot věkových křivek. [5]

H A B C D E F G H CH I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z

hala
- stavba o jednom nebo více podlažích, ve kterých souhrn jednotlivých volných vnitřních prostorů vymezených svislými konstrukcemi, podlahou a spodním lícem stropních nebo nosných střešních konstrukcí, o velikosti každého prostoru minimálně 400 m3, činí více než dvě třetiny obestavěného prostoru stavby; zastavěná plocha haly činí nejméně 150 m2. [5]

CH A B C D E F G H CH I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z

chata
- dočasná stavba lehčího rázu, sloužící k odpočinku a rekreaci, nikoliv však k trvalému obývání. [7]
- rekreační - stavba určená k individuální rekreaci s obestavěným prostorem maximálně 360 m3 a se zastavěnou plochou maximálně 80 m2 včetně verand, vstupů a podsklepených teras; může být podsklepená a mít nejvýše jedno nadzemní podlaží a podkroví. [5]
- zahrádkářská - stavba určená k individuální rekreaci s obestavěným prostorem maximálně 110 m3 a zastavěnou plochou maximálně 25 m2 včetně verand, vstupů a podsklepených teras; může být podsklepená a mít nejvýše jedno nadzemní podlaží a podkroví.

J A B C D E F G H CH I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z

jednotka
- bonitovaná půdně ekologická jednotka (BPEJ) - zemědělských pozemků vyjadřuje pětimístným číselným kódem hlavní půdní a klimatické podmínky, které mají vliv na produkční schopnost zemědělské půdy a její ekonomické ohodnocení. První číslice kódu BPEJ značí příslušnost ke klimatickému regionu (0 - 9), druhá a třetí číslice vymezuje příslušnost k určité hlavní půdní jednotce (01 - 78), čtvrtá číslice stanoví kombinaci svaživosti a expozice pozemku ke světovým stranám a pátá číslice určuje kombinaci hloubky půdního profilu a jeho skeletovosti. [5]

K A B C D E F G H CH I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z

konstrukce
- svislá konstrukce - není, při vymezení vnitřní volné prostory, vnitřní samostatný podpěrný tyčový prvek (sloup, pilíř) a svislá konstrukce nedosahující výšky 1,7 m. [5]

L A B C D E F G H CH I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z

linie
- přibližovací - slouží k vlečení vyklizených kmenů z porostu na skládku (složiště). [5]
- vyklizovací - linka prokácená v lesním porostu sloužící pro vlečení vytěžených kmenů porostem k přibližovací linii. [5]

M A B C D E F G H CH I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z

mapa
- cenová mapa stavebních pozemků - grafické znázornění stavebních pozemků na území obce nebo její části v měřítku 1:5000, popřípadě v měřítku podrobnějším s vyznačenými cenami. [4]
metoda
- analytická metoda opotřebení - vychází ze stanovení objemových podílů konstrukcí a vybavení. Výše opotřebení jednotlivých konstrukcí a vybavení v procentech se zjistí podle vzorce (B/C)*100A, kde A = objemové podíly konstrukcí a vybavení uvedené v tabulkách č. 1 až 4 upravené podle skutečně zjištěného stavu v návaznosti na výpočet koeficientu vybavení K4; součet objemových podílů se i po těchto úpravách rovná 1,00; B = skutečné stáří jednotlivých konstrukcí a vybavení; C = předpokládaná celková životnost příslušné konstrukce a vybavení uvedená v tabulce č. 5, případně stanovená s ohledem na skutečný stavebně technický stav konstrukce (v případě ukončení technické životnosti některé konstrukce a vybavení se předpokládaná životnost rovná jejímu skutečnému stáří), přičemž platí vztah B je menší nebo se rovná C. Celkové opotřebení stavby v procentech se vypočte podle vzorce suma{(Bi/Ci)*100Ai}, suma je od i=1 do n, kde n je počet položek konstrukcí a vybavení ve stavbě se vyskytujících. Pokud nelze zjistit stáří jednotlivých konstrukcí a vybavení, odborně se odhadne. Lze odhadnout i poměr B/C. [5]
- lineární metoda opotřebení - opotřebení se rovnoměrně rozdělí na celou dobu předpokládané životnosti. Roční opotřebení se vypočte dělením 100 % celkovou předpokládanou životností. [5]

N A B C D E F G H CH I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z

nádrž
- vodní nádrž - stavby pozemní. [4]
- vodní nádrž malá - nádrž s objemem do 2 milionů m3 po hladinu ovladatelného prostoru, s největší hloubkou 9 m, měřeno na pevné dno. Stoletý průtok v profilu hráze do 60 m3/s nebo u nádrží s umělým přívodem vody nesmí přesáhnout součet stoletého průtoku z vlastní vodní nádrže a kapacity přivaděče. [5]
- vodní nádrž ostatní - zejména jezero, tůň a zatopený lom, pískovna a důlní propadlina, a dále i vodní nádrž s hloubkou vody u výpustního zařízení při normální hladině ve vegetačním období menší než 0,5 m. [5]
- vodní nádrž velká - nádrž s objemem nad 2 miliony m3 po hladinu ovladatelného prostoru nebo s větší hloubkou než 9 m, měřeno na pevné dno a se stoletým průtokem v profilu hráze nad 60 m3/s. [5]
nájemné
- cena pronájmu. [1]
- násobek započitatelné podlahové plochy a ceny za 1 m2 plochy v daném místě (obci) ke dni ocenění pro příslušnou kategorii bytu. [1]
- roční - souhrn nájemného za pronajatou podlahovou plochu za dobu posledních dvanácti měsíců přede dnem ocenění, přepočtený na kalendářní rok. Do ročního nájemného se nezahrnují ceny služeb poskytovaných s užíváním pronajaté podlahové plochy. [5]

O A B C D E F G H CH I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z

oblast
- tvořena katastrálním územím bez ohledu na správní členění města. [5]
obliba
- zvláštní obliba - zvláštní hodnota přikládaná majetku nebo službě vyplývající z osobního vztahu k nim. [4]
oceňování
- jmenovitou hodnotou - které vychází z částky, na kterou předmět ocenění zní nebo která je jinak zřejmá. [4]
- nákladovým způsobem - vychází z nákladů, které by bylo nutno vynaložit na pořízení předmětu ocenění v místě ocenění a podle jeho stavu ke dni ocenění. [4]
- porovnávacím způsobem - který vychází z porovnání předmětu ocenění se stejným nebo obdobným předmětem a cenou sjednanou při jeho prodeji; je jím též ocenění věci odvozením z ceny jiné funkčně související věci. [4]
- sjednanou cenou - cena předmětu ocenění sjednaná při jeho prodeji, popřípadě cena odvozená ze sjednaných cen. [4]
- účetní hodnotou - vychází ze způsobů oceňování stanovených na základě předpisů o účetnictví. [4]
- výnosovým způsobem - vychází z výnosu z předmětu ocenění skutečně dosahovaného nebo z výnosu, kterýlze z předmětu ocenění za daných podmínek obvykle získat, a z kapitalizace tohoto výnosu (úrokové míry). [4]
obmýtí
- období od založení do smýcení porostu ve věku jeho mýtní zralosti. [5]
- doba obmýtní - období od založení do smýcení porostu ve věku jeho mýtní zralosti. [5]
okolnost
- mimořádná okolnost trhu - například stav tísně prodávajícího nebo kupujícího, důsledky přírodních či jiných kalamit. [4]
opotřebení
- analytická metoda - viz metoda - analytická metoda opotřebení
- lineární metoda - viz metoda - lineární metoda opotřebení

P A B C D E F G H CH I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z

památka
- kulturní - stavba zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky bez ohledu na účel, kterému ke dni oceňování slouží. [5]
plocha
- obytná - podlahová plocha obytných místností. [7]
- podlahová - bytu nebo nebytového prostoru je součet všech plošných výměr podlah jednotlivých místností a prostor tvořících příslušenství bytu nebo nebytového prostoru. [4]
- podlahová plocha bytu - se měří v m2 a nezapočítává se plocha okenních a dveřních ústupků. [5]
- podlahová plocha nebytového prostoru - se měří v m2 a nezapočítává se plocha okenních a dveřních ústupků. [5]
- podlaží - a) zastavěná plocha jednotlivých podlaží, přitom z plochy podzemního nebo technického podlaží a z plochy podkroví se počítá jen 80 % skutečné výměry, b) podlahová plocha všech prostor podzemního podlaží, pokud je menší než prvního nadzemního podlaží v případě, kdy nelze zjistit jeho skutečnou zastavěnou plochu, c) podlahová plocha všech místností podkroví, pokud je pouze v části plochy půdního prostoru, snížená o 20 %. Do plochy podlaží se nezapočítává plocha příslušenství, pokud je mimo objekt, a plocha vedlejších staveb (dřevník, kolna, garáž apod.), které nejsou s rodinným domkem provozně propojeny. [6]
- průměrná zastavěná plocha podlaží - součet zastavěných ploch všech podlaží dělený počtem podlaží. [5]
- zastavěná plocha podlaží - plocha půdorysného řezu v úrovni horního líce podlahy tohoto podlaží, vymezená vnějším lícem obvodových konstrukcí tohoto podlaží včetně omítky. U objektů poloodkrytých (bez některých obvodových stěn) je vnějším obvodem obalová čára vedená vnějším lícem svislých konstrukcí. Plochy lodžií a arkýřů se započítávají. U zastřešených staveb nebo jejich částí bez obvodových svislých konstrukcí je zastavěná plocha podlaží vymezena ortogonálním průmětem střešní konstrukce do vodorovné roviny. Do zastavěné plochy podlaží se započte i plocha, v níž není strop nižšího podlaží, například schodiště, haly a dvorany probíhající přes více podlaží. Započítává se plocha prostor podloubí, průjezdů a podobně, které jsou součástí nosných konstrukcí staveb. Pokud nejsou součástí nosných konstrukcí staveb, oceňují se samostatně. [5]
- zastavěná plocha nadzemní části stavby - plocha ohraničená ortogonálními průměty vnějšího líce svislých konstrukcí všech nadzemních podlaží do vodorovné roviny. [5]
- zastavěná plocha podzemní části stavby - plocha ohraničená ortogonálními průměty vnějšího líce svislých konstrukcí všech podzemních podlaží do vodorovné roviny. Izolační přizdívky se nezapočítávají. [5]
- zastavěná plocha rekreační chaty - celková zastavěná plocha budovy včetně verandy, avšak bez příslušenství, pokud je mimo budovu, a bez vedlejších staveb (dřevník, kolna na nářadí apod.). [7]
- zastavěná plocha stavby - plocha ohraničená ortogonálními průměty vnějšího líce svislých konstrukcí všech nadzemních i podzemních podlaží do vodorovné roviny. Izolační přizdívky se nezapočítávají. [5]
počet
- obyvatel - počet obyvatel trvale bydlících na území příslušné obce podle jejich stavu uveřejňovaného Českým statistickým úřadem v aktuálním vydání Malého lexikonu obcí České republiky. [5]
podlaží
- část stavby o světlé výšce nejméně 1,70 m oddělená dole dolním lícem podlahy tohoto podlaží, nahoře dolním lícem podlahy následujícího podlaží, u nejvyššího podlaží horním lícem stropní konstrukce, případně podlahy půdy, u střech resp. částí bez půdního prostoru průměrnou rovinou horního líce zastřešení, u staveb a nejvyšších podlaží, tedy i podkroví, která nemají strop, vnějším lícem hřebene střechy. [5]
- je i podkroví nebo podzemí, jímž se rozumí přístupný prostor o světlé výšce nejméně 1,70 m alespoň v jednom místě, stavebně upravený k účelovému využití. [5]
- nadzemní - (NP) se číslují směrem nahoru jako první nadzemní podlaží (1. NP), druhé nadzemní podlaží (2. NP) a tak dále. Je-li podlaha části podlaží výše nejméně o jednu a nejvýše o dvě třetiny výšky podlaží, je možno je označit jako mezipatro (MeP), s pořadovým číslem odvozeným od podlaží nejblíže nižšího (tedy mezi 1. NP a 2. NP je 1. MeP). [5]
- podzemní - každé podlaží, které má úroveň horního líce podlahy v průměru níže než 0,80 m pod úrovní okolního terénu ve styku s lícem budovy. Pro výpočet průměru se uvažují místa ve čtyřech reprezentativních rozích posuzovaného podlaží.
- podzemní - (PP) se číslují směrem dolů jako první podzemní podlaží (1. PP), druhé podzemní podlaží (2. PP) a tak dále. Je-li podlaha části podlaží níže nejméně o jednu a nejvýše o dvě třetiny výšky podlaží, je možno je označit jako mezipatro (MePP), s pořadovým číslem odvozeným od podlaží nejblíže vyššího (tedy mezi 1. NP a 1. PP je 1. MePP).
- průměrná výška - vážený průměr všech výšek podlaží oceňované stavby nebo její části. Jako váha se použijí velikosti zastavěné plochy příslušného podlaží. [5]
- světlá výška - svislá vzdálenost mezi horním lícem podlahy a rovinou spodního líce stropu nebo zavěšeného stropního podhledu tohoto podlaží. U trámových stropů s viditelnými trámy se měří po spodní líc podhledu stropu mezi trámy, u stropů klenbových do spodního líce vrcholu klenby. U stropů šikmých se zjišťuje k nejvyššímu bodu sešikmení. [5]
- výška - vzdálenost mezi lícem nášlapných vrstev podlah nižšího a vyššího podlaží. U jednopodlažních objektů bez půdního prostoru a u nejvyššího podlaží u staveb s plochou střechou se výškou podlaží rozumí světlá výška podlaží zvětšená o 0,20 m. V případě různých výšek v posuzovaném podlaží se uvažuje výška té části podlaží, která má největší zastavěnou plochu. Není-li k dispozici výkresová dokumentace řezů budovy v dostačujícím měřítku a současně není možno provést měření výšky podlaží bez nepřiměřených obtíží, je možno výšku uvažovat z výšky světlé, zvětšené o 0,30 m. Na tento způsob zjištění výšky je nutno v ocenění upozornit. [5]
- výška (podkroví bez stropu) - vzdálenost mezi lícem nášlapné vrstvy podlahy podkroví a horním lícem hřebene u sedlových střech a nejvyšším vnějším lícem sešikmení či zaoblení části zastřešení netvořící přesah u střech ostatních. [5]
- zastavěná plocha - viz plocha - zastavěná plocha podlaží
poměr
- osobní poměr - zejména vztah majetkový, rodinný nebo jiný osobní vztah mezi prodávajícím a kupujícím. [4]
porost
- lesních dřevin - vymezen přesnými hranicemi na lesnické mapě s jednoznačným číselným označením, popsán v lesním hospodářském plánu (osnově). [5]
- trvalý - lesní porost, ovocné dřeviny, vinná a chmelová réva, okrasné rostliny. [4]
pozemek
- parcela, která je vedena v evidenci nemovitostí pod samostatným parcelním číslem. [3]
- stavební pozemek - nezastavěný pozemek evidovaný v katastru nemovitostí v jednotlivých druzích pozemků, který byl vydaným územním rozhodnutím určen k zastavění; je-li zvláštním předpisem stanovena nejvyšší přípustná zastavěnost pozemku, je stavebním pozemkem pouze část odpovídající přípustnému limitu určenému k zastavění. [4]
- stavební pozemek - pozemek evidovaný v katastru nemovitostí v druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří, v druhu pozemku ostatní plocha - staveniště nebo ostatní plocha, která je již zastavěna, a v druhu pozemku zahrada a ostatní plocha, která tvoří jednotný funkční celek se stavbou a pozemkem evidovaným v katastru nemovitostí v druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří za účelem jejich společného využití a jsou ve vlastnictví stejného subjektu
- stavební pozemek - plocha pozemků skutečně zastavěná stavbami bez ohledu na evidovaný stav v katastru nemovitostí. [4]
- stavební pozemek - zemědělský pozemek evidovaný v katastru nemovitostí jako orná půda, chmelnice, vinice, zahrada, ovocný sad, louka a pastvina. [4]
- stavební pozemek - lesní pozemek evidovaný v katastru nemovitostí a zalesněný nelesní pozemek. [4]
- stavební pozemek - pozemek evidovaný v katastru nemovitostí jako vodní nádrž a vodní tok. [4]
- stavební pozemek - jiný pozemek, který je například hospodářsky nevyužitelný pozemek a neplodná půda, jako je roklina, mez s kamením, ochranná hráz, močál, bažina. [4]
- stavební pozemek - není pozemek, který je zastavěný jen podzemním nebo nadzemním vedením včetně jejich příslušenství, podzemními stavbami, které nedosahují úrovně terénu, podzemními částmi a příslušenstvím staveb pro dopravu a vodní hospodářství netvořícími součást pozemních staveb. [4]
- stavební pozemek - není pozemek zastavěný stavbami bez základů, studnami, ploty, opěrnými zdmi, pomníky, sochami apod.. [4]
prostor
- nebytový prostor - místnost nebo soubor místností včetně příslušenství určených k jiným účelům než k bydlení, se oceňuje včetně podílu na společných částech domu, a to i v případě, jsou-li umístěny mimo dům, jakož i včetně podílu na příslušenství domu a stavbách vedlejších včetně jejich příslušenství určených pro společné užívání; nebytovým prostorem nejsou příslušenství bytu ani společné části domu. [4]
- obestavěný prostor pro výpočet náhrady za vyvlastnění - základní obestavěný prostor ohraničený dole spodní úrovní obvodového zdiva základového, nahoře vnějšími plochami střech, po stranách vnějšími plochami stěn budovy. [7]
- obestavěný prostor stavby - se vypočte jako součet obestavěného prostoru spodní stavby, vrchní stavby a zastřešení. Obestavěný prostor základů se neuvažuje. [5]
- obestavěný prostor stavby spodní - ohraničen po stranách vnějším pláštěm bez izolačních přizdívek; zdi a větrací a osvětlovací prostory o šířce větší než 0,15 m se uvažují celým rozměrem; dole spodním lícem podlahy nejnižšího podzemního podlaží nebo prostoru, který není podlažím; není-li měřitelné nebo podlahová konstrukce chybí, připočte se 0,10 m; nahoře spodním lícem podlahy 1. NP. [5]
- obestavěný prostor stavby vrchní - ohraničen po stranách vnějšími plochami staveb; dole spodním lícem podlahy 1. NP; pokud je u nepodsklepených staveb nebo jejich částí podlaha prvního nadzemního podlaží výše než přiléhající terén, připočte se i prostor obestavěný podezdívkou ohraničený dole průměrnou rovinou terénu u nepodsklepené části, nahoře spodním lícem podlahy 1. NP; v případě, že je podsklepená jen část stavby, připočte se 0,10 m na konstrukci podlahy vždy 1. NP, není-li tato měřitelná nebo jestliže podlahová konstrukce neexistuje a již se nepřipočítává na podlahovou konstrukci částečného podzemního podlaží; nahoře v části, nad níž je půda, horním lícem podlahy půdy; v části, nad níž je plochá střecha nebo sklonitá střecha bez půdního prostoru, vnějším lícem střešní krytiny, u teras horním lícem dlažby. [5]
- obestavěný prostor stavebních objektů (žumpy, septiky, podzemní nádrže a bazény, podzemní kanály pro vedení (kolektory) a podobně) - obestavěný prostor je ohraničen po stranách vnějším lícem obvodových konstrukcí včetně izolací a přizdívek; nejsou-li měřitelné, uvažuje se tloušťka stěn 0,30 m, dole spodním lícem konstrukce dna včetně izolací a ochranných vrstev; není-li měřitelné, uvažuje se tloušťka dna 0,35 m, nahoře vrchním lícem stropní konstrukce; není-li měřitelné, uvažuje se tloušťka stropní konstrukce 0,30 m - u objektů zčásti nadzemních horním lícem konstrukce vrchní části, a u nezakrytých bazénů rovinou horního okraje obvodových stěn. [5]
- obestavěný prostor zastřešení (včetně podkroví u střech sklonitých, bez ohledu na jejich tvar) - vypočte se vynásobením zastavěné plochy půdy a podkroví součtem průměrné výšky půdní nadezdívky a poloviny výšky hřebene nad průměrnou výškou půdní nadezdívky. Převažují-li jiné tvary střešních konstrukcí, vypočte se obestavěný prostor zastřešení jako objem geometrického tělesa. [5]
provozovna
- drobná živnostenská - kovárna, hostinec, obchod atd. [7]
průtok
- roční - lze zjistit v pobočkách Českého hydrometeorologického ústavu (Praha, Plzeň, Ústí n. L., Hradec Králové, Brno a Ostrava). [5]
příslušenství
- kuchyně do 12 m podlahové plochy, záchod, koupelna, spíž, předsíň, sklep, prádelna, vestavěná garáž atd. [7]
- drobné hospodářské - především drobné stavby, které slouží osobní potřebě (např. dřevník na palivo, kolna na nářadí apod.) a zemědělské stavby. [7]
- příslušenství hospodářství - zásoby, kusy dobytka, stroje, nástroje a nářadí potřebné k dalšímu řádnému rovozování hospodářství [2]
- stavby - jsou zejména venkovní úpravy, studny a vedlejší stavby sloužící výhradně společnému užívání. [4]

R A B C D E F G H CH I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z

rybník
- vodní nádrž se zemní hrází, s přirozeným nebo zahloubeným dnem a s hloubkou vody u výpustního zařízení při normální hladině ve vegetačním období 0,5 m a výše. [5]
- stavba pozemní. [4]

S A B C D E F G H CH I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z

segment
- dopravní - souvislá skupina porostů (porostních skupin) navzájem sousedících, se shodnými podmínkami svažitosti, sjízdnosti, stejného rozsahu a typu překážek, která gravituje k jediné skládce (složišti), se shodnou průměrnou přibližovací vzdáleností. Velké lesní majetky a majetky prostorově rozptýlené tak lze rozdělit na více dopravních segmentů. [5]
skládka
- nezalesněná nebo jinak hospodářsky nevyužívaná plocha na níž je možno uskladnit alespoň 1 náklad pro odvozní soupravu (cca 20 až 25 m3 hmoty, to je v praxi cca 2 až 3 ary), která je alespoň 3 měsíce v roce přístupná pro odvoz dříví nákladními soupravami. Skládka nemusí být vlastníkem lesa schválena, postačí když existuje. [5]
skupina
- porostní skupina lesních dřevin - vymezena přesnými hranicemi na lesnické mapě s jednoznačným číselným označením, popsána v lesním hospodářském plánu (osnově). [5]
- stejnověká skupina lesních dřevin - vymezena přesnými hranicemi na lesnické mapě s jednoznačným číselným označením, popsána v lesním hospodářském plánu (osnově). [5]
složiště
- plocha zpravidla jiného majitele, zpravidla hospodářsky využívaná, avšak po dohodě s vlastníkem (nejčastěji v době vegetačního klidu) využitá k dočasnému skladování dříví, která je alespoň 1 měsíc v roce přístupná pro odvoz dříví nákladními soupravami. Umístění složiště musí být vlastníkem schváleno. [5]
služba
- poskytování činností nebo hmotně zachytitelných výsledků činností. [4]
soubor
- soubor lesních typů (SLT) - jednotka typologického systému, která sdružuje lesní typy podle ekologické příbuznosti vyjádřené významnými vlastnostmi stanoviště. Lesní typ je zakreslen v lesnických typologických mapách.
SLT je vymezen vegetačním lesním stupněm a edafickou kategorií s tím, že příbuzné kategorie tvoří řady. Konkrétní vlastnost SLT je vyjádřena dvoumístným kódem; číslice na prvním místě kódu (0 - 9) značí příslušnost k vegetačnímu lesnímu stupni, zatímco písmeno na druhém místě kódu charakterizuje vlastnosti lesní půdy, včetně obsahu a vlivu vody a edafickou druhovou kombinaci. Jednotlivá písmena (celkem 24) označují základní, vedlejší a přechodné kategorie, které jsou základem třídění uvnitř řad (celkem 8).
Údaje o SLT jsou součástí lesního hospodářského plánu, resp. lesní hospodářské osnovy vlastníků lesa. [5]
součinitel
- srovnávací bonity skupiny dřevin - koeficient, který vyjadřuje vztah rozdílné produkční schopnosti jednotlivých skupin jehličnatých a listnatých lesních porostů. [5]
stáří
- stavby - počet let, který uplynul od roku, v němž nabylo právní moci kolaudační rozhodnutí, do roku, ke kterému se ocenění provádí. V případech, kdy došlo k užívání stavby dříve, počítá se její stáří od roku, v němž se prokazatelně započalo s užíváním stavby. Nelze-li stáří stavby takto zjistit, počítá se od roku zjištěného z jiného dokladu, a není-li k dispozici ani ten, určí se odhadem. [5]
- stavby - se počítá podle doby jeho skutečného užívání. Nelze-li stáří takto zjistiti, počítá se od kolaudačního rozhodnutí nebo jiného dokladu, není-li ani to, určí se odhadem. [6]
stavba
- inženýrská a speciální pozemní - stavba dopravní, vodní, pro rozvod energií a vody, kanalizace, věže, stožáry, komíny, plochy a úpravy území, studny a další stavby speciálního charakteru. [4]
- stáří - viz stáří stavby
- stavba v soukromém vlastnictví - stavba ve vlastnictví občana a soukromé právnické osoby s výjimkou staveb vyjmenovaných v § 2-7 této vyhlášky. [7]
- vedlejší - stavba, která tvoří příslušenství stavby hlavní nebo doplňuje užívání pozemku a jejíž zastavěná plocha nepřesahuje 100 m2. Vedlejší stavbou není garáž a zahrádkářská chata. [5]
svážnice
- slouží k vlečení vyklizených kmenů z porostu na skládku (složiště). [5]

T A B C D E F G H CH I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z

tabulka
- růstová - číselný nebo grafický přehledy, které udává nejdůležitější klasifikační (taxační) a růstové veličiny stejnověkých nesmíšených porostů na 1 ha plochy při jejich plném zakmenění. Je sestavena podle dřevin, bonitních stupňů, věku, popřípadě dalších veličin. Podle růstové tabulky se stanovuje objem produkce jednotlivých dřevin. [5]

U A B C D E F G H CH I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z

úprava
- venkovní - stavba pozemní. [4]
- venkovní - besídka, dláždění dvorku, cestiček apod. [7]
území
- zastavěné území obce - území, které je souvisle zastavěno nebo jinak technicky upraveno pro potřeby obce (sídelního útvaru), podle územně plánovací dokumentace nebo územně plánovacích podkladů. [3]

V A B C D E F G H CH I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z

vodočet
- normální výška hladiny vyznačená na hrázi. [5]
vrstva
- bahna - se měří ve čtvrtině osy kolmé na hráz rybníka, nejvýše však 200 m od hráze, jako průměr ze 3 měření (mimo stoku) alespoň 2 m od sebe vzdálených. [5]
vybavení
- kuchyně do 12 m podlahové plochy, záchod, koupelna, spíž, předsíň, sklep, prádelna, vestavěná garáž atd. [7]
výtěž
- mýtní výtěž - smýcená porostní zásoba. [5]
vzdálenost
- přibližovací - je nejkratší spojnice geometrického středu porostu (dopravního segmentu) vedoucí po vyklizovacích a přibližovacích liniích k nejbližší skládce (složišti). Měří se po vyklizovací linii nejbližší geometrickému středu porostu po střed skládky (složiště), nejlépe podle porostní mapy. Zaokrouhluje se na celé stovky metrů, vždy nahoru. Průměrná přibližovací vzdálenost - je v podmínkách ČR 600 m. [5]

Z A B C D E F G H CH I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z

zakmenění
- poměr kruhových ploch nebo hektarových zásob skutečných a uvedených v růstových tabulkách, vyjádřený v desetinách. [5]
zatížení
- imisní zatížení - roční depozice vodíkových iontů a oxidu siřičitého, expoziční index ozonu a průměrné koncentrace prašného aerosolu. Údaje o imisním zatížení území se zjistí u Českého hydrometeorologického ústavu, oddělení informačního systému kvality ovzduší, Na Šabatce 17, 143 06 Praha 4-Komořany a na pobočkách ČHMÚ v Ústí nad Labem, Plzni, Hradci Králové, Brně a Ostravě. [5]
znalec
- smí býti ustanoven toliko československý státní příslušník, který jest svéprávný, úplně spolehlivý, má potřebné odborné vědomosti a zkušenosti a může úřad znalce s úspěchem vykonávati. Zápis některé osoby do seznamu vnucených správců není překážkou, aby byla ustanovena znalcem. [2]

Literatura
[1] 162/38 024/1999 Sdělení k oceňování práv odpovídajících věcným břemenům
[2] 100/1933 Sb. odhadní řád
[3] 120/47/79 o cenách pozemků
[4] 151/1997 Sb. zákon o oceňování majetku
[5] 279/1997 Sb.
[6] 128/1984 Sb.
[7] 18/1963 Sb.


[ Úvod | Seznam odhadců | Slovník | @dresář | Legislativa | Literatura | Software | Kurzy ]
[ Teorie | Cenové mapy | Cenový věstník | Statistika | Archiv zpráv ]

Veškeré informace obsažené na internetových stránkách www.ocenovaninemovitosti.cz slouží pouze
pro informaci. Ing. Pavel Hovorka neodpovídá za správnost a úplnost těchto informací jakož i za
případné škody vzniklé v důsledku jejich použití třetími osobami.
Založeno 29.2.2000
Design by hop Copyright © 2000-2010 Ing. Pavel Hovorka pavel@hovorka.cz